O vínu
Víno.
Víno a chléb jsou mystické symboly lidského žití. Doprovázejí člověka od doby, kdy se ze sběratele stal usedlým a počal rozvíjet zemědělství.
Obilí, po zpracování na mouku mu poskytlo základní potravinu, chléb. Ale nejen chlebem živ je člověk, i jeho duše potřebuje občasného pohlazení, vzpruhu.
Nexistuje jiný nápoj ani prostředek, kterým by se lidská duše mohla nechat unášet tak bezelstně, sladce a příjemně, aniž by to mělo pro tělo škodlivé následky. Mluvíme samozřejmě o mírném požití kvalitního vína.
Vinná réva a víno
Vinná réva je podivuhodná rostlina s dávnopu minulostí. Archeologové našli její semena pocházející z konce třetihor. Je to jedna z nejstarších kulturních rostlin, kterou člověk intenzivně šlechtil až do dnešních chutných, voňavých bílých i modrých odrůd. Již člověk z mladší doby kamené sbíral plody plané révy a jistě poznal i opojné účinky zkvašené šťávy z jejich bobulí.
Hystorie a původ vína
Termín víno pochází z gruzínského "gvino". tento nápoj je přímo spojen se vznikem civilizace. Dá se říci, že réva vinná doprovází člověka od počátku njeho existence.
Základy vinařství
Byly položeny před 10 000 lety v okolí Kaspického moře, kde se lidé zabývali pěstováním vína intenzivněji. Pro svoji jedinečnou chuť jeho plodů nejčastěji kultivovali planou odrůdu "Vitis vinifera"(původně rostoucí réva lesní, plná velice rozmanitých chutí a tvarů bobulí z níž byly postupně vyšlechtěny dnes známé odrůdy - u nás zejména známý a pěstovaný Muškát Othonel), hojně rostoucí zejména ve vyšších kulturách blízkého východu v oblastech Iránu a Izraele. Nejstarší nalezené víno je sedm tisíc let staré. Prvními zjištěnými vinaři byli Sumerové. Réva se dále šířila do Egypta, Sýrie, Babylonie, pak do Číny, Palestiny a Řecka.
Egypt
Révu pěstovali již před 5 000 lety a to na březích Nilu. Věřili, že víno je darem boha Osirise, boha kvetoucí vinice. 2 700 let př. n. l. pozvedl úroveň výroby a podávání vína faraón Tutanchámon. Byly nalezeny amfory, džbány z dobré pálené hlíny, na kterých byl uvedn roční vína, jeho kvalita, původ a dokonce i vedoucí vinice.
Řecko
Ve starém Řecku, na Krétě a v Thrákii můžeme hovořit ovyspělém vinařství. Víno se tu stalo součástí kultury a jednou ze základních životních potřeb. Zakladatelem vinařství byl určen bůh vína Dionýsos. Byl bohem vína a nespoutaného veselí, původně i bohem úrody a plodnosti. K jeho poctě se konaly bouřlivé oslavy.
Řim
Dědicové řecké kultury Římané přebrali řeckou révu i vína. Víno pili zředěné s vodou, někdy do něj také přidávali koření. Římané začali víno scelovat a mísit.
Čechy a Morava
V průběhu dobývání jednotlivých území Římany se réva rozšířila i do těchto oblastí. Tímto způsobem dorazila réva do Francie, Španělska, Německa. Hájkova kronika (Václav Hájek z Libočan Kronika Česká) přopomíná víno zaslané z Velké Moravy knížetem Svatoplukem do Čech knížeti Bořivojovi a hovoří o založení vinohradů kněžnou Ludmilou v okolí Mělníka. Za Karla IV byly do Čech dovezeny kvalitní odrůdy z Francie a Porýní. Praha tehdy byla centrem vinohradnictví (700 ha).
Patronem vinařů a vinic je sv. Urban.
Réva vinná
Réva vinná je rostlina skromná, ale citlivá, vyžaduje teplejší polohu, dostatek slunce a vyhřátou půdu. Plody jsou vynikajícím ovocem a zároveň základem pro nápoj, který mnozí po právu nazývají "božský".
Hrozen
Hrozen tvoří rozvětvená stopka nazývaná třepina na níž jsou rozložené bobule. Slupka bobule má rozmanitou barvu. Uvnitř je vodnatá dužina s jedním nebo čtyřmi semeny. Některé odrůdy vinné révy, především ty, které jsou pěstované pro produkci rozinek jsou bezsemené. Pecičky obsahují tuk a třísloviny a mají příznivý vliv na střevní peristaltiku. Slupka bobulí obsahuje z významějších položek třísloviny, pektiny a barviva. Črvená barva vína vzniká nakvašením slupek modrých odrůd, dužiny mívají i ony většinou bezbarvou. Hrozny mají velmi příznivý vliv na organizmus a mají poměrně malou energetickou hodnotu.
Dužina
Dužina obsahuje především vodu s obsahem cukrů, glukózy a fruktózy, organických kyselin a jejich solí, převažuje kyselina jablečná a vinná. V dužině jsou zastoupeny pektiny, aminokyseliny, fermenty a barviva, obsahuje též minerální látky. v první řadě draslík, fosfor, železo a vápník. Nemá mnoho vitamínů nepatrné množství vitamínu C, A1, B1 a B2.
Účinky
Lékaři chválí hroznové víno pro jejich příznivý vliv na žaludeční sekreci, vyměšování, střevní peristaltiku a zlepšování činnosti jater. mají příznivý vliv na zlepšení dýchání a srdeční činnost, stejně jako na rozšiřování cév. Jejich konzumováníé také ovlinňuje výměnu vody v tělě, protože stymuluje činnost ledvin. Někteří lékaři proto doporučují hroznovou kůru, při níž se během 3 až č týdnů postupně zvyšují denní dávky z 250 g až na 2 kg. Kůra pomáhá zejména u žaludeční neurózy, při zácpách, zánětech ledvin, zánětech průdušek, jaterních chorobách, urychluje rekonvalescenci po některých onemocněních. Bohužel není přístupná pro diabtiky.
Podobné účinky jako hrozny čerstvé mají i sušené plody, tedy rozinky. Mají pěti i vícenásobnou energetickou hodnotu, ale jsou velmi zdravé a velmi oblíbené, jako součást obilných snídaní.
Kapitolou samou o sobě by mohl být burčák, je to zkvašený révový mošt ve stadiu bouřlivého kvašení. Má řadu příznivců. Aby konzumentům prospěl a neuškodil, je třeba ho pít zásadně čerstvý a podobně jako samotné víno s mírou.
Nápoj víno
A konečně víno nápoj známý více jak 5000 let. To, že pití vína v malých dávkach je pro zdravého člověka prospěšné bylo už dávno potvrzeno. Víno ničí ve střevním traktu některé škodlivé mikroorganizmy a chrání střevní výstelku, zvyšuje sekreci žaludečních šťáv, žluči a tím zlepšuje trávení, snižuje hladinu cholesterolu v krvi, posiluje činnost ledvin, příznivě ovlivňuje duševní stav, působí kladně na metabolismus jódu, povzbuzuje dýchací centra a podporuje činnost žláz s vnitřní sekrecí. Jak říká stará vinařská moudrost:
"Víno je třeba třikrát ochutnat, ale jen jednou se napít!"
Co hledat ve víně?
I přísně racionální vědci přiznávají, že střídmí požívači vína žijí déle a jsou zdravější než abstinenti a nemírní pijáci.
Národy žijící kolem břehů Středozemního moře, kde jsou zvláště příznivé podmínky pro pěstování vinné révy, žily s touto rostlinou v dokonalém spojení, nejen ve vinici. Při každodenním podávání jídel je doprovázelo víno od nejútlejšího mládí, jak ukazuje stará židovská tradice podávání zředěného vína nemluvňatům. Stejně tak se udržel návyk na požívání vína zředěného vodou při každém jídle u jižních národů Evropy dodnes, ostatně je to osvědčený způsob, předcházení nadměrného pití a vyloučení alkoholismu již od útlého věku.
Mezi vínu zaslíbené končiny patří i Česká republika, která ač je pouhou tečkou na mapě světových vín, přináší ještě další rozměr a kvalitu do pestré mozaiky mazinárodní nabídky.České a Moravské víno má letitou tradici a přes mnohá staletí se mu podařilo uchovat si svou vyjímečnost a kvalitu. To je také dáno specifickým charakterem vína, jenž umožňuje v danou dobu a v daném místěvzniknout vínu neopakovatelné kvality. Víno je totiž nápojem skrytých možností, nekonečného množství variant měnících se mimo jiné s geografií, klimatem, technologií výroby, výrobcem i konzumentem.
Víno je živý organizmus: zraje, dosahuje vrcholu jakosti a stárne. Víno není jen produktem přírody, ale i výsledkem umění vinaře. Je uměleckým výtvorem cílevědomého tvarování keřů na vinici v souladu s podmínkami přírody tak, aby zrající hrozenbyl jedinečnýp produktem, jenž dá konečnému uměleckému dílu vinaře - vinu takovou náplň, která je svědectvím o přírodních silách a jejich pochopení tvůrcem vín v plné šíři.
O pivu se říká, že abychom si na něm pochutnali, nás nemusí mít rádo. Tohle rozhodně neplatí o víně. Poctivé pití vína znamená navázat s ním partnerský vztah. Kvalitní víno si vyžaduje osobnost, která ho dokáže ocenit. Kvalitní vino nevyjeví svá tajemství těm, kteří ho nejsou hodni. každá láhev je nový horizont a každý milovník vína je cestovatelem v nekonečném světě nových zážitků a požitků. Pití vína může poskytnout uspokojení samotáři, ale přesto je vínu nejlépe, když se o něj podělíš s přítelem či přítelkyní. Víno je totiž tak trochu marnivé. má rádo, když se o něm mluví.
Víno je nápoj nejušlehtilejší.
Když Ježiš uchopil při poslední večeři páně kalich do svých rukou a naplnil ho, bylo v něm víno. Obsah kalicha pak označil za svou krev, která se vylévá k odpuštění hříchu světa. Neexistuje, myslím, přesvědčivější důkaz o skutečnosti, že víno je nápojem nejušlechtilejším.
Francouzský paradox.
Koncem minulého století lékaři zjistili, že u Francouzů se sice vyskytují ve větší míře choroby jater a ledvin, ale na druhé straně netrpí nemocemi srdečního a cévního systému. tento jev se ve světě medicíny proslavil jako takzvaný "Francouzský papadox".
Francouzský kardiolog Serge Renaud se snažil objasnit, proč Francouzi mívají třikrát méně infarktů než Američané, přesto že snědí o třicet procent více tuků, více kouří a mnohem méně cvičí. Renaud dospěl na základě studie s několika desítkami tisíc lidí k závěru, že příčinou je pití vína. Tento provokativní závěr zaujal nenjen lékaře, ale myslím, že ho určitě využilo i mnoho ctitelů tohoto alkoholu jako svoje aliby. Ve Spojených státech však mnozí Američané pochopili jeho slova po svém. Rázem hodili za hlavu všechny poučky o zdravé výživě, vzali útokem supermarkety a prodej červeného vína prudce stoupl. O dalších následcích již zpráva nehovoří, ale myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že se nejspíš zvedl i prodej tabákových výrobků a zvýšila se konzumace hamburgrů.
Snižování rizika infarktu, mozkových příhod, rakoviny či cukrovky.
V České republice i v západoevropských zemích patří srdeční a cévní onemocnění k těm nejčastějším příčinám úmrtí. Dřívější epidemiologické studie ukázaly, že tyziko vzniku těchto chorob je u úplných abstinentů mírně vyšší než u pravidelných střídmých konzumentů alkoholu (20 až 30 g alkoholu denně). Jeden až dva decilitry bílého vína denně pomáhají snižovat riziko srdečních a cévních onemocnění, například kornatění tepen. Vyplývá to z výzkumu, jehož výsledky v praze představili experti z ústavu klinické biochemie a hematologie Fakultní nemocnice v Plzni.
Kromě aterosklerózy napomáhá konzumace kvalitního bílého vína, podle nich, při snižování rizika infarktu, mozkových příhod, rakoviny, či cukrovky. K závěrům lékaři dospěli, když v letech 2002 až 2004 zkoumali na dvou stovkách mužů a žen účinky odrůdového vína Muller-Thurgau. Dobrovolníci denně pili 375 ml vína. Po měsíci konzumace u dobrovolníků zjistili, že jim vzrostla hladina tzv. dobrého cholesterolu(HDL-cholesterol), který zabraňuje kornatění tepen. riziko kardiovaskulárních chorob se snížilo o 15 procent. Snížila se i hladina volných radikálů- látek podporujících zhoubné nádory či rozvoj aterosklerózy.
Otázka množství.
Kolik vína by měl člověk vypít, aby se dočkal nějakých příznivých účinků, je dost individuální. Záleží na váze konkrétního člověka, jeho výšce, na jeho toleranci a schopnosti odbourávat alkohol, na psychické kondici a dalších dispozicích. V různých zemích se navíc doporučená denní dávka liší. Za rozumný průměr můžeme považovat dvacet až čtyřicet gamů denně. To je zhruba dva až čtaři decilitry vína denně. Ženy by měly pít asi o jednu třetinu méně, schopnost jejich organizmu štěpit alkohol je horší. Pokud chceme aby alkohol npříznivě působil na oběhový systém, měli bychom si ho dopřát nejméně pět až šest dní v týdnu. V těchto doporučených intervalech by neměl mít nepříznivý vliv na naše játra.
zdroj: www.vebr.webnode.cz