OBECNÉ INFORMACE O ZKOUŠCE

 Český jazyk a literatura je zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky. Maturitní zkouška z českého jazyka a literatury je zkouškou komplexní – skládá se ze tří dílčích zkoušek:

• ústní zkoušky - žák prokazuje osvojení dovedností směřujících k základní analýze různých druhů textů,
• didaktického testu - žák prokazuje osvojení čtenářských dovedností a základních jazykových znalostí a dovedností,
• písemné práce - žák prokazuje osvojení dovedností spojených s produkcí textu.

 Každou dílčí zkouškou jsou ověřovány především ty znalosti a dovednosti, k jejichž ověřování je příslušná forma dílčí zkoušky nejvhodnějším hodnotícím nástrojem. Zároveň je tak minimalizováno nežádoucí překrývání působnosti jednotlivých dílčích zkoušek. Každá z dílčích zkoušek se podílí na celkovém výsledku žáka jednou třetinou. Poměr mezi dílčími zkouškami je tedy 1:1:1. Pokud žák neuspěje v jedné nebo více dílčích zkouškách, neuspěl u celé zkoušky.

 V případě, že žák nevykoná úspěšně dílčí ústní zkoušku konanou v květnu, další dílčí zkoušky konané formou didaktického testu a písemné práce v příslušném termínu již nekoná. Jelikož se jedná o zkoušku povinnou, neuspěl tak ve společné části, a tím i u celé maturitní zkoušky. Opravnou zkoušku z českého jazyka a literatury koná v opravném termínu, a to ze všech tří dílčích zkoušek. Žák má právo pro opravnou zkoušku zvolit jinou úroveň obtížnosti zkoušky, než v jaké zkoušku konal v předchozím termínu.

 Požadavky k maturitní zkoušce:

- jsou vymezeny příslušnými katalogy, které si lze stáhnout na Oficiálních stránkách nové maturitní zkoušky:

1. katalog požadavků pro český jazyk a literaturu – základní úroveň obtížnosti,
2. katalog požadavků pro český jazyk a literaturu – vyšší úroveň obtížnosti.

 Každý žák si sám volí úroveň obtížnosti, v které chce maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury skládat. Předpokládá se, že žáci, kteří skládají zkoušku na vyšší úrovni obtížnosti, budou pokračovat ve studiu na vysoké škole v oborech, které jazyk, jazykové vyjádření, uvažování o jazyce a o literatuře považují za samozřejmý předpoklad studia a jazykové a literární dovednosti a znalosti se zde uplatňují významnou měrou.

 Škola zajišťuje přípravu žáka na zkoušky nejméně v základní úrovni obtížnosti, a to ve všech zkušebních předmětech, z nichž lze konat povinné zkoušky. Není tedy povinností školy připravit žáka na vyšší úroveň obtížnosti, ale musí se mu možnost konání takové zkoušky nabídnout. Na SŠGAK jsou žáci připravováni na MZ z ČJL na základní úrovni obtížnosti.
 

Struktura zkoušky:

1. ÚSTNÍ ZKOUŠKA

• předmětem ÚZ: praktické komunikační dovednosti a přiměřená analýza a interpretace uměleckého i neuměleckého textu - s využitím znalostí a dovedností získaných v průběhu studia na daném typu SŠ
• zadávána formou tzv. pracovních listů
• pracovní listy (PL) - veřejně nepřístupná informace - žák PL dostává až po vylosování zadání; ilustrační ukázky PL lze najít na stránkách nové maturity
• PL obsahuje:

- výňatek uměleckého textu

- výňatek neuměleckého textu

- strukturu zkoušky.

• výňatek z uměleckého textu musí pocházet z literárního díla, které je zadáním zkoušky
• seznam literárních děl:

- školní seznam literárních děl - určen žákům k vytvoření vlastního seznamu literárních děl; termín: škola zveřejní do 30. září příslušného školního roku (pokud neupraví jinak vyhláška MŠMT)

- vlastní žákův seznam literárních děl - určí seznam zadání, z něhož si příslušný žák losuje zadání „své“ ústní zkoušky; termín: žák odevzdá do 31. března (pokud neupraví jinak vyhláška MŠMT)

- žák odevzdal neočíslovaný seznam lit. děl -> škola očísluje => různí žáci mohou mít na seznamu různá čísla u literárních děl => číslo zadání není podstatné, do maturitního protokolu se zapisuje znění vylosovaného zadání

• zadání, tj. dané dílo, nemůže být v rámci jednoho dne vylosováno dvakrát, pro daný maturitní den je vyřazeno
• čtenářský deník u ÚZ z ČJL povolen není
• průběh zkoušky:
  vylosování maturitního zadání -> žák dostává od zkušební maturitní komise PL -> 20minutová příprava „na potítku“ -> vlastní ústní zkouška (trvá max. 15 min.) -> 5 min. hodnotitelé společně hodnotí žákův výkon
• co musí školní / žákovský seznam literárních děl obsahovat:

• struktura ÚZ:

2. DIDAKTICKÝ TEST

• je hodnocen centrálně – automatizovaně
• testové úlohy mají různou bodovou hodnotu, žák přitom bodovou hodnotu jednotlivých úloh v testu zná
• v průběhu testování není žákovi dovoleno používat žádné pomůcky
• další charakteristika DT:

• ilustrační test předmětu CJL lze nalézt na stránkách nové maturity
• žák při DT prokazuje osvojení následujících dovedností:

• orientační procentuální zastoupení skupin požadavků k MZ v testu:

3. PÍSEMNÁ PRÁCE

• povolené pomůcky: žák může (ale nemusí) během psaní používat svá vlastní Pravidla českého pravopisu - škola zajistí na učebnu jeden výtisk navíc
• výběr z 10 centrálně stanovených zadání
• zadání písemné práce se skládá z:

- názvu,

- případně výchozího textu

- vymezení způsobu zpracování

• výchozím textem může být např.: citát, výňatek z textu, tabulka, graf, schéma, fotografie aj.
• 10 zadání by mělo by pokrýt jak různé typy komunikačních situací, textů a slohových útvarů, tak alespoň zhruba tematickou různost oborů středních škol v České republice

- komunikační situace nebo zadávané útvary - vycházejí z tradice české funkční stylistiky a z toho, jaké útvary se vyučují v rámci slohu na středních školách

- slohový útvar může být v zadání specifikován také pomocí popisu komunikační situace

• žák si vybere jedno zadání
• na výběr a prostudování zadání je určena doba 25 minut - po výběru žák zapíše podle pokynu zadavatele do záznamového archu číslo zvoleného zadání, které již nelze měnit.
• žáci píší PP do adresných záznamových archů
• rozsah PP:

• psaní osnovy a konceptu se nevyžaduje, žák odevzdá pouze jeden hotový text - ověřuje se totiž to, zda je žák schopen vytvořit hotový, souvislý text, nikoliv osnovu a koncept
• cílem PP: ověřit,

- zda žák dokáže napsat souvislý, myšlenkově ucelený a strukturovaný text,

- zda se v něm dokáže vyjadřovat v souladu s jazykovými normami

- a zda umí funkčně nakládat s jazykovými prostředky;

- důležité je také to, jak se žák dokáže orientovat v komunikační situaci nastolené v zadání PP.

• charakter PP:

• hodnocení PP: probíhá ve škole, provádí jej certifikovaný hodnotitel; text písemné práce se hodnotí ve třech oblastech:

- vytvoření textu podle zadaných kritérií

- funkční použití spisovného jazyka

- kompoziční výstavba textu

• příklady zadání PP lze nalézt na stránkách nové maturity

  Rok 2011 je tzv. náběhovou fází maturitní zkoušky. V této fázi může každý žák konat ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura i nepovinnou zkoušku na vyšší úrovni obtížnosti, a to za podmínky, že jako povinnou koná zkoušku na základní úrovni obtížnosti. Tato možnost v prvním roce může žákům přinést určitou výhodu. Žák si například může zvolit vyšší úroveň zkoušky, přičemž by ale její neúspěšné vykonání v rámci povinných zkoušek znamenalo, že neuspěje v celé společné části. Řešením je volba základní úrovně u povinné zkoušky a vyšší úrovně u zkoušky nepovinné, ta totiž nemá vliv na úspěšné složení maturitní zkoušky. Od roku 2012 již žáci tuto možnost mít nebudou, maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury budou konat výhradně jako povinnou zkoušku společné části maturitní zkoušky. Zachována samozřejmě zůstane možnost volby jedné ze dvou úrovní obtížnosti.

• Nová maturita - Český jazyk

• Nová maturita - čeština
• Seznam četby k nové maturitě 2010-11